Hlavním úkolem chodníků a cest je spojení různých zahradních zařízení a oddělení travnatých ploch s plochami různých druhů výsadby. Chodníky a cesty v zahradách mohou vypadat různě a proto je vhodné věnovat jejich plánování čas a energii spolu s určitým kompozičním řádem. Zpevněné chodníky a cesty by neměly působit neklidným dojmem a zejména by neměly narušovat celkový ráz zahrady. Chodníky mohou být vedené v oblých liniích, které se dobře přizpůsobují svému okolí. Mohou být také rovné a v pravém úhlu lemovat záhony. Chodníky pomáhají členit a ohraničovat plochy jednotlivých záhonů a současně zajišťují pohodlnější přístup k nim při jejich péči. Každý máme jiné potřeby a jiný vkus. Můžeme chodníky jak vydláždit, tak vysypat různými druhy pokládkového materiálu.

Existuje také dlažba, kterou může prorůstat tráva, tzv. zatravňovací dlažby a to betonové nebo i plastové. Vhodné k tomuto účelu mohou být i děrované mrazuvzdorné cihly nebo dlažební kostky s širokými spárami. Pokud používáme přístupové cesty celoročně, je vhodné dbát i na jejich spád a drsnost povrchu. Je to pro bezpečnost chůze za deště, mrazu či sněhu. Pro volbu materiálu je také důležitý navrhovaný tvar chodníku a cest. Například dlažby pokládané z malých prvků jako jsou dlažební kostky, se dají dle potřeby rozšířit nebo při přestavbách zahrady rozebrat a složit na jiném místě. Totéž  již neplatí pochopitelně u betonového dláždění. V obytně zahradě je zapotřebí pamatovat i na místa, kde budeme chtít trávit volné chvíle a mít odtud dobrý výhled na zahradu nebo záhony.

Cestičky tady budou zabezpečovat rychlejší přístup k odpočinkové ploše. Pro vedlejší chodníky v zahradě postačí šíře 40-80 cm. Pro obytné zahrady šířka chodníků pro vstupy do domu a hlavní chodníky 120-150 cm. Málo frekventovaným cestičkám postačí, když na ně uložíme nášlapné prvky např. dřevěné nebo kamenné plochy o šířce 40 cm. Chodníky a cesty nemusí být jen pravidelné. Variant je opravdu mnoho. Zvolit lze i zaoblené tvary chodníků s různou šířkou anebo jednostranně rozšířený chodník. Pokud uvažujete nad cestou příjezdovou, bude nejdůležitějším předpokladem její stabilita při zatížení automobilem. Pokud máte rádi zelené plochy, zkuste zatravňovací dlaždice prosypané pískem nebo zeminou, které zpevňují pochozí prostor. Vyrábějí se z betonu. Daleko estetičtější řešení nabízí betonové pochozí dlaždice.

Kladou se do písku nebo štěrkopísku a zabraňují růstu plevelů a trávy. Populární je také betonová zámková dlažba. Jednotlivé komponenty se staví těsně k sobě a spáry se zasypávají štěrkem a pískem. Díly jsou k dostání v mnoha tvarových a barevných variantách, takže z nich složíte snadno netradiční kompozici. Pokud se vám nelíbí beton, můžete vyskládat cestičky z tradičního přírodního materiálu.Prodávají se kamenné dlaždice nebo řezané kameny, které se kladou do písku a jako podklad se doporučuje štěrk a beton. Nejčastěji jsou k dostání kamenné desky okrového křemene nebo šedého porfyru o síle 1,2-5 cm.