Průnik vlhkosti do zdiva je velmi nepříjemná věc. Nejen, že tento problém poukazuje na to, že je něco se zdivem špatně, ale také zde vyvstává potřeba urychleně zasáhnout a dalšímu pronikání vlhkosti co možná nejúčinněji zabránit.

Při vzniku solných map a plísní na zdech bývá často na vině špatná hydroizolace. Jestliže povětrnostní podmínky či složení půdy zapříčiňují v místě zdiva vyšší koncentraci vlhkosti, je potřeba se vůči ní dostatečně pečlivě bránit.

Jak se bránit pronikání vlhkosti do zdiva?

Pravidelné větrání a topení pomáhá jako prevence v případě, kdy okolní vlhkost není výrazněji vysoká. Pouze větrání a topení však nestačí. Pro spolehlivé zamezení průniku vlhkosti je zapotřebí mnohem účinnějších prostředků.

Základem je kvalitní hydroizolace zdiva. Ta působí jako ochranná vrstva, která znemožňuje průniku vlhkosti do míst, kde je jeho přítomnost nebezpečná a má za následek trvalé poškození zdiva. K tomu, aby bylo zaručeno, že hydroizolační vrstva bude kvalitní a dostatečně rezistentní, jsou potřeba dva předpoklady:

• odborné provedení
• kvalitní použitý materiál

Pouze za předpokladu kvalitně odvedené práce a za použití vhodných a účinných materiálů lze garantovat, že hydroizolační vrstva ve zdivu bude natolik účinná a odolná, že zabrání okolní vlhkosti prostup a páchání škod.

Když hydroizolace chybí, nastupuje sanace zdiva

Situace, kdy vlhkost do zdiva pronikne (například z důvodu špatné hydroizolace), je mnohem horší, neboť je zapotřebí zdivu novou hydroizolaci dodat. A to znamená zásah do existujících struktur zdiva. V tu chvíli nastupuje sanace zdiva, která za použití osvědčených metod (metoda svislé hydroizolace, injektáž zdiva, podřezání zdiva, …) dodatečnou hydroizolaci do zdiva zanese a opakovanému průniku vlhkosti tam předejde.

Zde pouze odborník poradí, jak postupovat, neboť sanace vlhkého zdiva je poměrně náročný proces, který klade vysoké nároky na odborné znalosti i samotné vyhotovení.